Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prosím, odpusťme ČSSD početní a pohádkové chyby

23. 08. 2012 8:35:27
Sociální demokracie zásobila republiku billboardy. Pominu-li legrační zobrazení ruky jakéhosi preláta s prstenem – autoři se zde pravděpodobně inspirovali kostýmy některé z oblíbených „novočeských“ čertovských crazy pohádek – text na billboardech není početně správně. Je to jako kdyby se předseda strany nechal vyfotit s hrdým úsměvem u počítadla s nápisem 1+1=4.

Nejsou-li billboardy početně dobře, nejsou-li odůvodněné rozumem, jsou tedy jen pocitové a to na úrovni oněch pohádek či komedií o popletených či nenasytných prelátech. Dovolím si proto tvůrcům kampaně pošeptat: ty pohádky nepopisují realitu – pracují s nadsázkou – opravdu - říká se tomu legrace.

Možná by se tyto tabule daly ještě využít i komerčně. Na kampani strany by se ušetřilo. Navrhuji sociální demokracii doplnit pod každý billboard jednoduchý název filmu: Bože, jak hluboko jsem klesla.

Ale trochu vážněji.

POČTY.

Modelový příklad. Jak vznikl církevní majetek? Nejčastěji tak, že držitel panství jako patron nechal postavit kostel. Kostel dal farnosti – tedy všem živým a zemřelým farníkům. Byl praktik a věděl, že pokud má kostel existovat i roky po jeho smrti, kdy v něm bude pohřben, musí zajistit jeho provoz a opravy. Proto tomuto kostelu jako „osobě“ připsal do zemských desek třeba dvě pole. Jedno na opravy, druhé na provoz – sloužení mší i za jeho duši. (Takovému poli se často říkalo např. Záduší či Mešnice.) Pole na opravy spravovali buď potomci patrona a věděli, že jednou za několik let výnos poslouží na opravy kostela, nebo je spravoval přímo farář, farnost. To, že to fungovalo, dokazují stovky dochovaných kostelů.

Po roce 1948 komunistický stát obě pole vzal a řekl, že se o potřeby provozu – platy kněží i o opravy kostela postará sám „s péčí řádného hospodáře“. Během 40 let z pole na údržbu investoval tak maximálně 2-3 úrody a z pole na provoz platil jen malou část jako nízké platy kněží. Při ceně pole cca 3Kčs na metr a ročním zisku cca 0,3 Kčs získal stát hodnotu polí zpět za cca 10 let. Za 40 let tedy cca 4x. Beru tak v úvahu ten nejméně lukrativní majetek.

Podle nového návrhu zákona nyní stát vrátí kostelu cca půlku či dvě třetiny obou polí a řekne, že už nebude mít povinnost o kostel se starat. Za druhou půlku pole stát zaplatí, ale zároveň tu půlku může prodat, takže o nic nepřijde. Je to pro stát nevýhodné?

Církvím stát zaplatí 59mld Kč a zároveň tyto miliardy může prodejem nevydaného majetku získat zpět. Stát se zároveň zbavuje povinnosti platit provoz církví - postupně bude platby snižovat po dobu 17let. Předtím za více než 60let využívání stát získal či mohl získat několikanásobek hodnoty původního celého majetku.

Tato transakce je totálně výhodná pro stát oproti současnému stavu. Je to dokonce zcela opačně než na billboardech. Vlády, které neřešily narovnání majetku, způsobily to, že ochudily stát o ztrátu hodnoty 20 let neudržovaného majetku a stát platil mnoho peněz i na nové církve, jejichž majetek nikdy nepřevzal. Nový zákon toto konečně řeší a navíc se jedná o velkou podporu ekonomiky, po které pořád volají ekonomové. Uvolní se množství pozemků, budov, majetku. Majetek bude dlouhodobě pronajímat a prodávat stát, vznikne mnoho menších příležitostí k podnikání po celé republice a hlavně půjde o postupný proces – každý rok něco.

Církve provádí a budou provádět z výnosu vráceného majetku množství práce, kterou stát tak dobře neumí – sociální a zdravotní péči, školství a kromě duchovního vedení i každotýdenní etické „celoživotní vzdělávání“ tisíců lidí . (Stát se je dnes nepříliš neúspěšně snaží suplovat etickou výchovou ve školách.) Každá koruna pro církve šla, jde a půjde do veřejné služby. Nebo snad znáte nějaké rody, které jsou bohaté tím, že měly příbuzné církevními představiteli? Určitě ne. Církve vkládaly svůj majetek do budov – dnes památek, do knih – dnes drahocenných unikátů, do uměleckých děl. Tento majetek nyní vydělává celé společnosti svou atraktivitou v cestovním ruchu - v nejrychleji se rozvíjejícím „průmyslovém odvětví“ v dnešním globalizovaném světě. Počty na billboardech tedy nesedí. Ale nakreslit tam ruku státu, která si bere měch a vrací váček by vůbec nebylo pohádkové, přízemně by se to ale blížilo všední realitě.

POCITY

Nechme už počty, ceny, peníze. Podívejme se na „pohádkové pocity“ ČSSD. Jsou opravdové?

Zčásti jde samozřejmě o předvolební lež, pardon účelovou interpretaci, zčásti o neznalost ale i o skutečné podvědomé antipatie. Stále nás totiž prostupují smyšlenky Zdeňka Nejedlého, který nadělal z hudebních skladatelů, umělců, vlastenců i lidí středověku či baroka komunisty a z lidí víry reakční živly. Jeho dezinterpretace pronikly za desetiletí školami, ovlivnily žáky, studenty a nakonec i ty normalizační či pozdější legrační pohádky a komedie, z nichž si odnášíme karikaturu historie...

Navrhuji. Berme billboardy ČSSD shovívavě jako nepříliš podařený pokus o vtip a zkusme se občas zamyslet nad tím, jestli bychom si neměli poopravit stereotypy o historii. Přece jen jsme je mnozí získávali před řadou let na základní škole.

Autor: Pavel Čížek | čtvrtek 23.8.2012 8:35 | karma článku: 24.01 | přečteno: 1119x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Mário Oláh

Zápis z magického denníka Fratera Saepesa - XXVIII.VI.MMXVII

S obdivovateľom šamanizmu Marečkom sa mágus Frater Saepes vybral hľadať diablovu burinu - psychotropnú rastlinu sily, ktorá sa zvykne pred ľuďmi rada schovávať. Či ju našli, sa dozvieš z nasledujúceho zápisu Fratera Saepesa.

29.6.2017 v 12:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 21 |

Jana Slaninová

V babiččině ložnici bydlí ve skříni princezna

Skříň trojkřídlá, z ořechového dřeva, které zub času nechal ztmavnout skoro do černa. Dvoukřídlá skříň s věcmi po babiččině mami a babiččina garderoba. Manželská postel s načechranými peřinami, pletený přehoz.

29.6.2017 v 12:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 34 | Diskuse

Klára Dvořáková

Opravdu chceš volat ajťáka? - legrácka

Dorazil/a jsi do práce. Máš fofr. Zapneš počítač. A nic! Computer nejeví známky života. Chvíli do něj mlátíš, ale nakonec poznáš, že je čas na krajní řešení - zavolat pomoc - ajťáka. Ale věř zkušeným a nečiň tak bez přípravy...

29.6.2017 v 10:45 | Karma článku: 22.22 | Přečteno: 643 | Diskuse

Marek Valiček

Byl tak lehkej, když jsem ho vzala do rukou

V životě každé ženy přijde zlomový okamžik, ve kterém pozná, co má opravdu cenu. Okamžik, kdy věci "na sebe" ráda vymění za věci "do sebe".

29.6.2017 v 9:39 | Karma článku: 23.25 | Přečteno: 580 | Diskuse

Tomáš Králíček

Víte, že Lenin přišel o mozek? Poznejte méně známé perličky z historie

(Věnováno babičce) Málokdo dnes ví, že Winston Churchill chystal za 2. světové války na Německo útok biologickými zbraněmi, které by zemi učinily neobyvatelnou na desítky let. A jak to vlastně bylo s šílenstvím krále Jiřího III.?

29.6.2017 v 8:55 | Karma článku: 15.88 | Přečteno: 549 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 655
Starosta města Spálené Poříčí. Předseda hnutí Starostové a nezávislí v Plzeňském kraji a zastupitel Plzeňského kraje

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.